Thai-chi Chuan
Thai-chi Chuan
Tai - má význam tvrdé pěsti, Chi – znamená energii v těle a Chuan - se překládá jako box (ve významu zápas).
Jednoduše řečeno, tato mince se opírá hned o tři strany: posílení vnitřní energie, udržování zdraví a dovednost bojovníka. Naneštěstí jde o učení složité, které vyžaduje dlouhý a poctivý přístup, chcete-li ho uplatňovat v sebeobraně. Trénujeme -li však tajči pravidelně, rozvíjíme všechny tři uvedené pilíře současně.
Thai -chi vzniklo ve starodávné Číně podle legendy ve 12. století. Vznik Tajči nebyl ovšem vznik izolovaného bojového systému, ale výsledek dlouhodobého vývoje bojových umění ve starodávné Číně, ovlivněný také místní kulturou a tehdejšími filozofickými směry. Čína je považována za kolébku bojových umění v celé oblasti jihovýchodní Asie.
V Číně vzniká celá řada jednotlivých stylů kung fu, které se vzájemně nejrůznějším způsobem ovlivňují, vyvíjejí a vznikají nové. Uvádí se, že čínské kung fu, též nazývané wu shu, čuan fa, nebo také kempo, má až čtyři sta různých stylů. Některé prameny ale uvádějí počet až více než dvojnásobný.
Tato velice bohatá škála celé řady stylů bojového umění se rozděluje na dva hlavní směry a to na tak zvané vnější styly ( wai tia kung fu ) a vnitřní styly ( nei tia kung fu ). Vnější styly též označované jako tvrdé styly byly ovlivněny spíše buddhistickou filozofií, zatím co vnitřní styly, označované také jako měkké styly byly inspirovány taoistickou filozofií. Typickým představitelem vnějších stylů je shaolinské kung fu. Nejtypičtějším představitelem vnitřních stylů je tchaj ti čchuan.
Prastaré mistrné bojové umění , obdivované pro jeho půvab, ladné pohyby, které však v sobě skrývají velikou sílu .....
Salome